Výpůjčka je jedním z typů smluvních závazků upravených v občanském zákoníku, konkrétně v § 2193 až 2200 zákona č. 89/2012 Sb. Na rozdíl od nájmu či zápůjčky se výpůjčka týká bezplatného přenechání věci k užívání.
Na základě smlouvy o výpůjčce se půjčitel zavazuje přenechat vypůjčiteli nezuživatelnou věc (např. nářadí, auto, chatu) k dočasnému užívání a vypůjčitel se zavazuje po skončení výpůjčky věc vrátit ve stavu, v jakém ji převzal, s přihlédnutím k obvyklému opotřebení.
Podstatným znakem výpůjčky je bezúplatnost – jakékoli plnění ze strany vypůjčitele (např. nájemné) by změnilo právní povahu smlouvy na nájem. Smlouva o výpůjčce může být uzavřena ústně i písemně, avšak v případě sporů je vždy vhodnější písemná forma.
Doba trvání výpůjčky může být určena (např. „na tři měsíce“) nebo neurčitá. Pokud doba není stanovena, vypůjčitel musí věc vrátit na požádání půjčitele poté, co mu byla dána přiměřená lhůta k vrácení.
Vypůjčitel má povinnost pečovat o věc jako řádný hospodář a nesmí ji bez souhlasu půjčitele přenechat třetí osobě. Pokud dojde k poškození nebo ztrátě věci v důsledku nedbalosti, odpovídá vypůjčitel za škodu.
Výpůjčka se hojně využívá mezi fyzickými osobami i v rámci právnických subjektů – např. při bezplatném poskytnutí firemního zařízení zaměstnanci nebo sousedské výpomoci. Přestože jde často o přátelské ujednání, je důležité znát svá práva a povinnosti, zejména v případě pozdějších nedorozumění.
V případě jakýchkoli Vašich dotazů týkající se dané problematiky se na nás neváhejte obrátit.
Mgr. Matěj Grödl, BSc. managing partner: matej@groedl.cz
T: +420 724 313 057