Nabídka práce, nový vztah nebo pomoc prarodičů mohou rodiče přivést k rozhodnutí začít žít v jiné zemi. Pokud se však má stěhovat také nezletilé dítě, nestačí koupit letenky a přihlásit je do nové školy. Změna bydliště dítěte patří mezi významné záležitosti, o nichž mají rodiče rozhodovat společně. Jednostranný odjezd může vyvolat soudní spor i řízení o navrácení dítěte.
Riziko se netýká jen rozvedených párů. Stejný problém může vzniknout mezi manžely, nesezdanými rodiči i během dočasného odloučení. Rozhodující jsou rodičovská práva a skutečné uspořádání života dítěte, nikoli pouze rodinný stav dospělých.
Souhlas s dovolenou není souhlas se stěhováním
Podle § 877 občanského zákoníku je určení místa bydliště dítěte významnou záležitostí. Nedohodnou-li se rodiče, rozhodne na návrh jednoho z nich soud. To platí i tehdy, pokud jeden rodič druhého z rozhodování jednoduše vynechá. Předpokladem je samozřejmě to, že oběma rodičům přísluší rodičovská odpovědnost v relevantním rozsahu.
Samotná skutečnost, že dítě tráví většinu času s jedním rodičem, proto zpravidla neopravňuje tohoto rodiče změnit jeho bydliště do zahraničí bez dohody. Ani starší rozsudek o svěření dítěte do péče jednoho rodiče sám o sobě neznamená, že druhý rodič ztratil právo spolurozhodovat o zásadních otázkách.
Krátká návštěva příbuzných je jiná situace než přesun rodinného života do dalšího státu. Souhlas s prázdninovou cestou nelze automaticky vykládat jako souhlas s trvalým pobytem. Problém může vzniknout také tím, že rodič s dítětem řádně odcestuje, ale po dohodnutém termínu je odmítne přivézt zpět.
Plánujete-li skutečné stěhování, zachyťte dohodu písemně. Uveďte konkrétní stát a místo, předpokládaný termín, školní docházku a způsob další péče. Neurčitá zpráva typu „s cestou souhlasím“ může později vyvolat spor o to, co bylo vlastně dovoleno. Podle zamýšleného použití dokumentu může být vhodný ověřený podpis a překlad.
Co bude zajímat soud, když dohoda není možná
Soud neposuzuje pouze to, zda bude mít stěhující se rodič vyšší příjem nebo pohodlnější bydlení. Zkoumá především dopady na konkrétní dítě: jeho vztahy, dosavadní prostředí, školu, jazykové schopnosti, zdravotní potřeby i možnost zachovat skutečný vztah s druhým rodičem. Souvislosti vysvětluje také článek o zásadě nejlepšího zájmu dítěte.
Návrh proto potřebuje konkrétní podklady. Obecný příslib lepší budoucnosti má menší přesvědčivost než doložené bydlení, dostupná škola, pracovní nabídka a realistický plán dopravy. Významné je, kdo ponese náklady cest, jak často bude dítě cestovat a zda lze navržený režim skloubit s vyučováním a odpočinkem.
Dítě má dostat přiměřenou možnost vyjádřit vlastní názor. Jeho význam závisí na věku a vyspělosti; nejde však o hlasování, při němž by samo rozhodovalo mezi rodiči. Rodiče by je neměli nutit vybírat si stranu ani z něj dělat posla svých požadavků.
Ústavní soud v nálezu sp. zn. IV. ÚS 3446/24 ze dne 19. března 2025 zdůraznil potřebu individuálně hodnotit zájem dítěte a dopady rozhodnutí o bydlišti. Ani protiprávní jednostranná změna neznamená, že lze v řízení o bydlišti mechanicky obnovit dřívější stav bez tohoto posouzení. Závěr ale není návodem nejprve odjet a potom požadovat dodatečné schválení.
Kdy může jít o mezinárodní rodičovský únos
Za protiprávní přemístění nebo zadržení může být považována situace, kdy odjezd či nevrácení dítěte poruší právo péče podle rozhodného práva. Slovo „únos“ zde označuje zvláštní rodinněprávní situaci; nemusí jít o násilné odebrání dítěte cizí osobou ani automaticky o trestný čin.
Podstatný bývá obvyklý pobyt dítěte před přemístěním. Nejde jednoduše o adresu trvalého pobytu ani o údaj v cestovním dokladu. Hodnotí se faktické centrum jeho života. Státní občanství dítěte nebo rodiče proto samo o sobě nedává právo přestěhovat dítě do příslušné země.
Při splnění podmínek Haagské úmluvy lze požadovat návrat dítěte do státu jeho předchozího obvyklého pobytu. V rámci Evropské unie se podle konkrétní situace uplatní také unijní pravidla. Návratové řízení přitom zásadně neřeší definitivní rozdělení péče mezi rodiče. Má jiný účel než běžný spor o to, s kým bude dítě dlouhodobě žít.
Pokud se dítě nevrátilo podle dohody, jednejte rychle. Uchovejte komunikaci o účelu cesty a termínu návratu, dosavadní rozhodnutí a doklady o životě dítěte. Kontaktovat lze Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí. Postup závisí také na tom, do kterého státu dítě odjelo a jaké mezinárodní nástroje lze použít.
Jak připravit dohodu, která bude fungovat
Dobrá dohoda řeší každodenní provoz, nejen samotné povolení odjezdu. Měla by upravovat prázdniny, svátky, předávání, cestovní doklady, úhradu dopravy, pravidelné hovory i předávání informací ze školy. Má-li navazovat na soudní rozhodnutí o péči, je třeba prověřit, zda musí být změněno také toto rozhodnutí.
Užitečné je předem dohodnout i postup pro případ, že zahraniční pracovní nabídka nevyjde nebo dítě bude mít s adaptací vážné potíže. Předejde se tím očekávání, že neúspěšný přesun automaticky obnoví původní režim. U rodin s vazbami na více států je vhodné prověřit také praktickou vymahatelnost dohody.
Pokud rozhovor opakovaně končí konfliktem, může pomoci právně vedené vyjednávání nebo vhodně zvolená mediace. Obecnější pozadí těchto situací rozebírá přehled nejčastějších příčin soudních sporů v rodině. Hrozí-li bezprostřední jednostranný odjezd, je namístě bezodkladně posoudit dostupnou soudní ochranu.
Právní příprava před stěhováním bývá výrazně jednodušší než řešení následného mezinárodního sporu. Pomůže rozlišit potřebný souhlas, úpravu péče a pravidla, která mají chránit vztah dítěte k oběma rodičům.
Více naleznete na: Právní zastoupení.
V případě jakýchkoli Vašich dotazů týkajících se dané problematiky se na nás neváhejte obrátit.
Mgr. Matěj Grödl, BSc.
T: +420 724 313 057