Mgr. Matěj Grödl, BSc., zakladatel advokátní kanceláře Grödl Law Office s.r.o.
V uplynulých dvou letech ve společnosti intenzivně rezonuje téma války mezi Ukrajinou a Ruskem, která má bezprostřední dopad i na bezpečnost České republiky. Co by se stalo, kdy bychom byli jako další (relativně malá) země napadeni, byli bychom schopni se sami ubránit? Za současného stavu naší armády pravděpodobně nikoliv, a proto by bylo logicky vhodné počty vojáků navýšit. Jaká práva a povinnosti momentálně mají v pracovněprávních vztazích zaměstnanci, kteří by se rozhodli nastoupit na vojenskou službu?
Pracovní volno související s brannou povinností
Přesto, že po profesionalizaci české armády ztratila ustanovení zákoníku práce spojená s plněním branné povinnosti na aktuálnosti, formálně branná povinnost občanů České republiky nezanikla a je obsažena v platných zákonech. V souvislosti s brannou povinností zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění (dále jen „zákoník práce“) rozlišuje dva druhy překážek souvisejících s vojenskou službou. První z nich představuje situace, kdy je zaměstnanec povinen se dostavit k příslušnému vojenskému správnímu úřadu v souvislosti s výkonem branné povinnosti. Druhou pak situace, kdy byl povolán k výkonu vojenského cvičení nebo k výkonu služby v operačním nasazení.
Podle ustanovení § 204 zákoníku práce zaměstnanci přísluší od zaměstnavatele pracovní volno v nezbytně nutném rozsahu, pokud zaměstnanci vznikne povinnost dostavit se k příslušnému vojenskému správnímu úřadu v souvislosti s výkonem branné povinnosti (tj. v souvislosti s odvodem). Zaměstnanci přísluší od zaměstnavatele pracovní volno v nezbytně nutném rozsahu také po dobu, kterou potřebuje na cestu do místa povolání a po dobu výkonu vojenského cvičení nebo služby v operačním nasazení. Zaměstnanci rovněž přísluší od zaměstnavatele pracovní volno na zotavenou, pokud plnění jeho pracovních úkolů zasahuje do doby 24 hodin po ukončení vojenského cvičení nebo služby v operačním nasazení.
Zaměstnavatel má tedy povinnost zaměstnanci poskytnout pro výkon vojenské služby pracovní volno. Nad rámec pracovního volna zaměstnanci náleží zaměstnanci náhrada mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku za pracovní volno související s brannou povinností – tuto však zaměstnanci hradí přímo příslušný vojenský správní úřad. Při výkonu vojenského cvičení nebo služby v operačním nasazení nicméně náhrada mzdy ani platu zaměstnanci nepřísluší. Ostatní finanční záležitosti (jako např. služné, náborový a stabilizační příspěvek atp.) týkající se vojáků v záloze pak detailně upravuje zákon č. 45/2016 Sb., o službě vojáků v záloze, a to včetně poskytování proviantních či výstrojních náležitostí nebo ubytování.
Ochrana zaměstnance před ukončením pracovního poměru
Zákoník práce dále poskytuje zaměstnancům vykonávajícím vojenskou službu ochranu před výpovědí a ukládá zaměstnavateli povinnost k zařazení na původní práci po jejich návratu. Konkrétně ustanovení § 53 zákoníku práce zakazuje dát zaměstnanci výpověď při výkonu vojenského cvičení nebo služby v operačním nasazení ode dne, kdy byl zaměstnanci doručen povolávací rozkaz, po dobu výkonu těchto druhů vojenské služby, až do uplynutí 2 týdnů po propuštění zaměstnance z těchto druhů vojenské služby. Současně se podle § 47 zákoníku práce uplatní, že pokud zaměstnanec nastoupí po skončení vojenského cvičení nebo služby v operačním nasazení do práce, je zaměstnavatel povinen jej zařadit na jeho původní práci a pracoviště.
Závěr
Zákoník práce v současnosti poskytuje určitou míru ochrany zaměstnancům vykonávajícím vojenskou službu. Nedá se však vyloučit, že v případě zhoršení bezpečnostní situace v Evropě by mohlo dojít k významným legislativním změnám v dané oblasti, a to především v souvislosti s diskutovaným znovuzavedením branné povinnosti do praxe.
V případě jakýchkoli Vašich dotazů týkající se dané problematiky se na nás neváhejte obrátit.
Mgr. Matěj Grödl, managing partner: matej@groedl.cz
Tereza Dočekalová, právní asistent: tereza.docekalova@groedl.cz
W: www.groedl.cz
E: law-office@groedl.cz
T: +420 724 313 057