Zaměstnanec potřebuje rychle shrnout smlouvu nebo připravit odpověď zákazníkovi. Do veřejně dostupného AI nástroje vloží celý dokument včetně jmen, kontaktních údajů a informací o obchodním případu. Teprve později vyjde najevo, že použil soukromý účet a firma tento způsob práce neschválila. Co má vedení udělat a znamená taková situace automaticky oznámení Úřadu pro ochranu osobních údajů?
Odpověď závisí na konkrétních datech, nastavení služby a oprávnění, na jehož základě byla data předána. Použití AI není samo o sobě porušením GDPR. Neoprávněné zpřístupnění osobních údajů však může být porušením jejich zabezpečení, které vyžaduje rychlou reakci. Firma by proto neměla incident bagatelizovat ani bez ověření tvrdit, že údaje už byly zveřejněny celému internetu.
Zjistěte skutečný obsah a způsob předání
Nejdříve je potřeba určit, co zaměstnanec do nástroje vložil. Vedle viditelného textu mohou soubory obsahovat komentáře, historii úprav, podpisy nebo další údaje v přílohách. Zaznamenejte použitou službu, typ účtu, čas nahrání, nastavení sdílení a případné napojení na firemní úložiště. Rozdíl mezi ručně vloženým odstavcem a připojením celé složky může být zásadní.
Prověřte také, zda šlo skutečně o osobní údaje. Informace o právnické osobě samy o sobě zpravidla do této kategorie nespadají, ale jméno jednatele, pracovní e-mail konkrétního člověka nebo údaje o zákazníkovi již ano. Nahrazení jména iniciálami nemusí zajistit anonymitu, jestliže lze člověka rozpoznat podle okolností. Dokument bez osobních údajů přitom stále může obsahovat obchodní tajemství.
Například označení klienta pouze číslem zakázky nemusí pomoci, pokud text současně obsahuje jeho adresu a podrobný popis rodinné situace. Kontrola proto musí zahrnout celý kontext zadání, nikoli jen vyhledání a odstranění jmen. U rozsáhlých příloh bývá užitečné zapojit člověka, který zná jejich původní účel.
Další otázkou je postavení poskytovatele služby. Pokud pro firmu působí jako zpracovatel, potřebuje odpovídající smluvní rámec podle článku 28 GDPR. U jiného nastavení může mít pro některé operace vlastní postavení správce. Prověřit je nutné účely použití vstupů, dobu jejich uchování i případné předávání mimo Evropský hospodářský prostor. Samotné označení placeného tarifu nenahrazuje právní kontrolu podmínek.
Omezte dopady a zachovejte potřebné podklady
Bezprostředně zastavte další neřízené předávání stejných dat. Je-li to možné, zrušte veřejný odkaz, odpojte nepotřebnou integraci a využijte dostupný postup pro odstranění nahraného obsahu. Potřebné důkazy o rozsahu události přitom uchovejte bezpečně a jen v nezbytném rozsahu. Smazání celé historie bez předchozího zjištění základních okolností může ztížit jak nápravu, tak následné vysvětlení události.
Od poskytovatele si vyžádejte informace o dostupných možnostech výmazu a přístupu k datům. Smazání konverzace v uživatelském rozhraní není samo o sobě důkazem odstranění všech kopií. Stejně tak nelze bez podkladů předpokládat, že poskytovatel vstupy určitě využil pro trénování. Hodnocení musí vycházet z doloženého fungování konkrétní služby v době incidentu.
Pokud dokument zahrnoval cenové kalkulace, neveřejné podmínky nebo technické řešení, souběžně posuďte ochranu obchodního tajemství. Závazek důvěrnosti může vyplývat také z klientské smlouvy. GDPR tedy nemusí být jediným důvodem, proč má firma událost řešit, a odstranění osobních údajů nemusí vyřešit všechny smluvní následky.
Rozlišujte evidenci incidentu a ohlašovací povinnost
Pokud událost představuje porušení zabezpečení osobních údajů, správce ji dokumentuje včetně okolností, účinků a nápravných opatření. Povinnost ohlásit ji příslušnému dozorovému úřadu však nevzniká úplně vždy. Výjimka platí, je-li nepravděpodobné, že porušení povede k riziku pro práva a svobody lidí. Závěr o nízkém riziku musí být podložen konkrétními okolnostmi, nikoli pouze ujištěním zaměstnance, že měl dobrý úmysl.
Ohlášení se provádí bez zbytečného odkladu, pokud možno do 72 hodin od okamžiku, kdy se správce o porušení dozvěděl. Nejde o pracovní hodiny. Čekání na kompletní interní zprávu proto může být chybou. Pokud některé informace zatím nejsou dostupné, GDPR umožňuje jejich postupné doplnění. Při pozdějším ohlášení je nutné vysvětlit důvody zpoždění.
Při pravděpodobném vysokém riziku vzniká zásadně také povinnost informovat dotčené osoby bez zbytečného odkladu, s výhradou zákonných výjimek. Jinak se hodnotí omezený soubor běžných pracovních kontaktů a jinak zdravotní informace, přístupové údaje nebo podrobný přehled finančních problémů zákazníků. Rozhoduje také okruh příjemců, možnost dalšího šíření a účinnost přijaté nápravy. Firma, která sama vystupuje jako zpracovatel klientských dat, musí porušení bez zbytečného odkladu oznámit příslušnému správci.
Nastavte pravidla podle práce zaměstnanců
Po zvládnutí události upravte pracovní postup tak, aby zaměstnanci věděli, který nástroj a účet smějí používat a jaké údaje do něj mohou vložit. Pro řadu úkolů postačí anonymní modelový příklad nebo omezený výňatek bez identifikátorů. Pokud ale okolnosti stále umožňují rozpoznat konkrétního člověka, zacházejte s podkladem nadále jako s osobními údaji.
Interní pravidla mají obsahovat snadno dostupný kontakt pro hlášení chyb a zastupitelnost během nepřítomnosti odpovědné osoby. Zaměstnanec by neměl nejprve několik dnů zjišťovat, komu se má přiznat. Vedle školení pomáhá správa firemních účtů, omezení oprávnění integrací a pravidelná kontrola nastavení služeb. Smluvní ochranu doplňuje vhodně formulovaná dohoda o mlčenlivosti, její text však sám technickému úniku nezabrání.
Právní prověrka používání AI by měla spojit ochranu osobních údajů se závazky vůči klientům a skutečnými pracovními potřebami firmy. Výsledkem má být použitelný postup pro běžnou práci i konkrétní plán reakce na chybu. Díky němu firma dokáže rychle zjistit rozsah události a učinit podložené rozhodnutí o dalších povinnostech.
Více naleznete na: Duševní vlastnictví a GDPR.
V případě jakýchkoli Vašich dotazů týkajících se dané problematiky se na nás neváhejte obrátit.
Mgr. Matěj Grödl, BSc.
T: +420 724 313 057