Smlouva o dílo patří mezi nejběžnější typy smluv v českém právu, upravená v § 2586 a násl. občanského zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb.). Jejím podstatným znakem je závazek zhotovitele provést určité dílo a závazek objednatele za něj zaplatit dohodnutou cenu.
Dílem se rozumí výsledek činnosti, který je samostatně způsobilý být předmětem právních vztahů – může jít o věc hmotnou (např. výroba nábytku) i nehmotnou (např. vytvoření softwaru). Smlouva může být uzavřena písemně, ústně nebo konkludentně, doporučuje se však písemná forma kvůli důkaznímu významu.
Zhotovitel odpovídá za to, že dílo bude provedeno řádně, včas a v souladu se smlouvou. Pokud má dílo vady, má objednatel právo na jejich odstranění, slevu z ceny, případně může od smlouvy odstoupit.
Cenu lze sjednat pevnou částkou, odhadem nebo podle skutečně vynaložených nákladů.
Důležité je také ujednání o přechodu nebezpečí škody. Obecně platí, že přechází na objednatele převzetím díla, a to i v případě, že dílo má vady. Pokud objednatel věc nepřevezme, nese odpovědnost za případné škody, pokud k nim došlo po okamžiku, kdy bylo dílo připraveno k předání.
Smlouva o dílo se často využívá ve stavebnictví, v IT službách, při zakázkové výrobě či při poskytování kreativních služeb. Aby se předešlo sporům, doporučuje se ve smlouvě přesně specifikovat předmět díla, termíny, cenu, způsob předání a sankce za nesplnění povinností.
V případě jakýchkoli Vašich dotazů týkající se dané problematiky se na nás neváhejte obrátit.
Mgr. Matěj Grödl, BSc. managing partner: matej@groedl.cz
T: +420 724 313 057