Věřitel získá pravomocný rozsudek, ale při následném vymáhání zjistí, že dlužník mezitím daroval rodinný dům manželce, převedl byt na děti nebo prodal významný majetek příbuznému. Samotný převod majetku však ještě neznamená, že je pohledávka definitivně nevymožitelná. Občanský zákoník umožňuje za určitých podmínek napadnout jednání, kterým dlužník zkrátil možnost věřitele získat zaplaceno. Základním nástrojem je odpůrčí žaloba a institut relativní neúčinnosti.
Převod majetku není automaticky neplatný
Podle § 589 občanského zákoníku se věřitel může domáhat, aby soud určil, že právní jednání dlužníka, které zkracuje uspokojení jeho vykonatelné pohledávky, je vůči němu právně neúčinné. Nejde tedy zpravidla o to, že by kupní nebo darovací smlouva byla od počátku neplatná vůči všem.
Rozhodnutí o relativní neúčinnosti má konkrétní význam pro věřitele. Podle § 595 občanského zákoníku se může následně domáhat uspokojení pohledávky i z toho, co odporovaným jednáním z dlužníkova majetku ušlo. Není-li to dobře možné, může vzniknout právo na odpovídající náhradu.
To je zásadní rozdíl oproti běžnému soudnímu vymáhání. Získat proti dlužníkovi rozsudek nebo například elektronický platební rozkaz ještě neznamená, že bude mít dlužník v okamžiku výkonu rozhodnutí dostatek postižitelného majetku.
Převody na manželku, děti nebo jiné blízké osoby jsou zvlášť významné
Zákon rozlišuje několik situací podle toho, jakým způsobem a kdy dlužník jednal. Podle § 590 odst. 1 písm. a) občanského zákoníku lze za příslušných podmínek odporovat jednání uskutečněnému v posledních pěti letech v úmyslu zkrátit věřitele, pokud byl tento úmysl druhé straně znám.
Další skutkové podstaty pracují s dvouletým obdobím. Významné je zejména právní jednání mezi dlužníkem a osobou jemu blízkou nebo učiněné ve prospěch takové osoby. Druhá strana se může bránit tím, že jí dlužníkův úmysl zkrátit věřitele znám nebyl a ani znám být nemusel.
Ještě odlišný režim platí pro bezúplatná právní jednání. Podle § 591 se lze za stanovených podmínek dovolat neúčinnosti například darování uskutečněného v posledních dvou letech, s výjimkou zákonem uvedených případů.
Proto je podstatné zjistit nejen to, komu byl majetek převeden, ale také kdy, za jakou cenu, jakým právním titulem a jaký majetek dlužníkovi po transakci zůstal.
Ani převod za kupní cenu nemusí být jednoduchý
V praxi není neobvyklé, že dlužník tvrdí, že nemovitost rodinnému příslušníkovi nedaroval, ale řádně prodal. Samotné označení smlouvy jako kupní však ještě neřeší otázku, zda šlo o skutečně ekvivalentní transakci a zda byla sjednaná cena reálně zaplacena.
Nejvyšší soud se touto otázkou podrobně zabýval v rozsudku sp. zn. 29 Cdo 666/2024 ze dne 27. března 2026. Zdůraznil, že pokud druhá strana skutečně poskytla dlužníkovi obvyklou cenu nebo jiné rovnocenné protiplnění a změna skladby jeho majetku neztížila uspokojení věřitele, zpravidla nejde o zkracující právní jednání. Rozhodující je přitom stav v době účinnosti převodu.
Soud současně připustil specifickou výjimku, pokud druhá strana znala nebo musela znát také úmysl dlužníka naložit s obdrženým protiplněním způsobem, který uspokojení věřitele ztíží nebo znemožní. Takovou další vědomost však musí tvrdit a dokazovat věřitel.
V konkrétním sporu proto mohou být zásadní bankovní převody, skutečná hodnota nemovitosti, znalecké ocenění, rodinné vztahy, časová souvislost s vymáháním dluhu i následné nakládání s kupní cenou.
Věřitel by měl reagovat dříve, než majetek zmizí dál
Jakmile zjistíte podezřelý převod, je vhodné bezodkladně získat příslušné listiny a zmapovat další majetek dlužníka. U nemovitostí bývá důležitá zejména historie zápisů v katastru a převodní smlouva. Současně je třeba zjistit stav samotné pohledávky a zda je již vykonatelná.
Jestliže pohledávka ještě vykonatelná není, občanský zákoník v § 593 umožňuje za stanovených podmínek prostřednictvím notáře, exekutora nebo soudu učinit výhradu práva dovolat se neúčinnosti. Po jejím řádném oznámení osobě, vůči níž má být neúčinnost uplatněna, příslušná lhůta po dobu čekání na vykonatelnost neběží.
Proto se vyplatí myslet na majetkovou situaci dlužníka již při prvních známkách problémů. Správně připravená předžalobní výzva, rychlé zahájení soudního řízení a kontrola majetku často výrazně zvyšují pravděpodobnost skutečného vymožení pohledávky.
Pokud dlužník ještě komunikuje, může být alternativou kvalitně zajištěný splátkový kalendář. Jestliže však majetek již systematicky převádí na blízké osoby, je vhodné rychle posoudit, zda jsou splněny podmínky odpůrčí žaloby a zda není potřeba přijmout další procesní opatření k ochraně věřitele.
V případě jakýchkoli Vašich dotazů týkajících se dané problematiky se na nás neváhejte obrátit.
Mgr. Matěj Grödl, BSc. managing partner: matej@groedl.cz
T: +420 724 313 057