Správní žaloba je jedním z nejdůležitějších prostředků ochrany proti nezákonnému rozhodnutí stavebního úřadu. Stavebník, soused nebo jiný dotčený účastník však může o možnost soudního přezkumu přijít překvapivě rychle. Zatímco obecná lhůta pro žalobu proti rozhodnutí správního orgánu činí dva měsíce, stavební zákon stanoví pro většinu rozhodnutí stavebního úřadu lhůtu pouze jeden měsíc. A její zmeškání již nelze napravit.
Jeden měsíc místo obecných dvou
Podle § 72 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, lze žalobu proti rozhodnutí správního orgánu obecně podat do dvou měsíců od oznámení rozhodnutí, pokud zvláštní zákon nestanoví jinou lhůtu.
Právě takovým zvláštním pravidlem je § 306 odst. 1 zákona č. 283/2021 Sb., stavebního zákona. Podle něj lze žalobu proti rozhodnutí stavebního úřadu, s výjimkou rozhodnutí o přestupku, podat do jednoho měsíce poté, kdy bylo rozhodnutí žalobci oznámeno.
Rozdíl jednoho měsíce může mít v praxi zásadní význam. Pokud účastník automaticky vychází ze známé obecné dvouměsíční lhůty, může žalobu připravovat v okamžiku, kdy již jeho právo obrátit se na soud zaniklo.
Nejvyšší správní soud použití kratší lhůty v roce 2026 opakovaně potvrdil. V rozsudku č. j. 22 As 26/2026-31 posuzoval případ, kdy bylo napadené rozhodnutí účastníkovi oznámeno 10. listopadu 2025. Jednoměsíční lhůta skončila 10. prosince 2025. Žaloba podaná až 9. ledna 2026 tak byla opožděná a soud ji věcně vůbec nemohl projednat.
Rozhodující je především datum oznámení napadeného rozhodnutí
Judikatura současně vyjasnila přechod mezi starou a novou právní úpravou. NSS zastává závěr, že jednoměsíční lhůta podle § 306 odst. 1 stavebního zákona se plně použije zejména tehdy, pokud bylo žalobou napadené rozhodnutí účastníkovi oznámeno již za účinnosti nové úpravy soudního přezkumu, tedy od 1. července 2024.
Není tedy bezpečné vycházet například pouze z data, kdy bylo zahájeno původní stavební řízení, nebo z data vydání prvostupňového rozhodnutí. V konkrétním případě může být rozhodující doručení konečného rozhodnutí odvolacího orgánu. Tento závěr NSS zopakoval také v rozsudku č. j. 8 As 25/2026-50.
Jakmile proto obdržíte rozhodnutí ve stavební věci a uvažujete o soudní ochraně, doporučujeme ihned zaznamenat přesné datum jeho doručení. U datové schránky je třeba věnovat pozornost také pravidlům doručování a případné fikci doručení.
U developerských projektů může být soudní spor o povolení významný i pro soukromoprávní vztahy. Je-li například uzavřena smlouva o smlouvě budoucí navázaná na právní moc povolení, může soudní napadení nebo naopak zmeškání žalobní lhůty přímo ovlivnit další smluvní harmonogram.
Opožděnou žalobu soud nepřezkoumá
Nejtvrdším důsledkem je § 72 odst. 4 soudního řádu správního. Podle něj zmeškání lhůty pro podání žaloby nelze prominout.
Nezáleží tedy zpravidla na tom, zda účastník lhůtu zmeškal o jeden den, několik hodin nebo několik týdnů. Neexistuje obecná možnost požádat soud o její navrácení pouze proto, že k opoždění došlo z omluvitelného důvodu. Soud opožděnou žalobu podle § 46 odst. 1 písm. b) soudního řádu správního odmítne a vůbec se nedostane k posouzení, zda bylo napadené stavební rozhodnutí zákonné.
To je významný rozdíl proti některým jiným procesním lhůtám, u nichž právní řád za určitých okolností jejich prominutí připouští.
Lhůta určená podle měsíců končí dnem, který se svým označením shoduje se dnem, kdy nastala rozhodná skutečnost. Pokud například bylo rozhodnutí řádně oznámeno 12. září, měsíční lhůta zpravidla skončí 12. října. Připadne-li poslední den na sobotu, neděli nebo svátek, posouvá se na nejbližší pracovní den.
S žalobou není vhodné čekat na poslední dny
Samotné včasné podání navíc není jedinou otázkou. Správní žaloba musí obsahovat konkrétní žalobní body, tedy vysvětlení, z jakých skutkových a právních důvodů považujete rozhodnutí za nezákonné. Proto je nevhodné kontaktovat advokáta až několik hodin před koncem lhůty.
Prakticky doporučujeme bezprostředně po doručení rozhodnutí zajistit rozhodnutí prvního i druhého stupně, původní žádost, relevantní projektovou dokumentaci, námitky a odvolání, stanoviska dotčených orgánů a doklady o doručení.
U sporů souvisejících s koupí nebo developmentem nemovitostí mohou být podstatné také vlastnické podklady z katastru; způsob zápisu vlastnického práva shrnujeme v článku věnovaném návrhu na vklad do katastru nemovitostí.
Jednoměsíční lhůta je dostatečně dlouhá k přípravě kvalitní žaloby pouze tehdy, pokud začne účastník jednat bezprostředně. Pokud máte pochybnosti o zákonnosti rozhodnutí stavebního úřadu, je proto vhodné jeho soudní přezkum začít řešit ihned po doručení.
V případě jakýchkoli Vašich dotazů týkajících se dané problematiky se na nás neváhejte obrátit.
Mgr. Matěj Grödl, BSc.
T: +420 724 313 057